Cestování: Jak se dostat do Rumunska a zpět

[zodpovědný redaktor: Jan Márton,
zařazeno: 24. 8. 2001, v bloku: Sport]

Cestování do Rumunska dnes zažívá svoji renesanci. I když byla možná návštěva této země i před revolucí, teprve po ní se objem cestovatelů zmnohonásobil. Může-li za to kniha Miroslava Nevrlého Karpatské hry nebo pouze touha lidí po čisté přírodě nevím, pravdou ale je, že stále více mladých lidí dnes nachází v Rumunsku nejen čistou přírodu, ale i hory necitlivě upravené, například dráty vysokého vedení, parkovišti, stanicemi a podobně. Pravdou je, že nejméně si rumunských hor váží sám Rumun. Proto si člověk dokonce i hory musí vybírat, aby mohl prožít to, co si doma vysnil. Kromě hor stojí v Rumunsku za vidění ještě Bukurešť, popřípadě delta Dunaje a černomořské pobřeží. Následující článek je ponejvíce pro ty, kteří se do Rumunska vydali nebo vydávají na vlastní pěst.

Pokud jde o rychlou dopravu, je dobré využít služeb některé cestovní kanceláře, které se přímo zabývají zeměmi typu Rumunska. (Naprosto proslulá je v tomto ohledu cestovní kancelář Kudrna z Brna. Většinou vozí naprosto nezkušené zákazníky, člověk se občas diví, že všichni přežijí.) Kanceláře nabízí dopravu přibližně mezi 1000 -1500 Kč na jednu cestu. Ovšem rychlost a bezstarostnost je bezkonkurenční.

Nejčastějším způsobem dopravy zkušenějších cestovatelů jsou vlaky. Přes území České Republiky je dobré pořídit si hromadnou jízdenku, pokud jede více než 6 lidí. Tím náklady klesnou pod 150 Kč (z Prahy). Na Slovensku slevy obvykle nezískáte, můžete ovšem zkusit uhádat studentskou slevu 30 %, což činí dalších 150 - 200 Kč do Komárna.
Maďarské dráhy oficiálně studentské slevy nabízejí, nicméně podle mých zkušeností se spíše setkáte s pokladní, která toto odmítá akceptovat. Protože s ní nehnete, nakonec si musíte koupit normální jízdné. Dopravu přes Maďarsko pořídíte kolem 20 DM. Veškeré spoje rumunských železnic se dělí na tři kategorie. Personal, Accelerat, Rapid. Veškeré jízdné je jednotné, ale za různé druhy vlaků jsou různě vysoké příplatky. Personaly jsou víceméně lokálky, nebo zase staví v každé stanici. Nejvýhodnější je použití Acceleratů, za které jsou příplatky nízké a rychle se s nimi dostanete na delší vzdálenosti. Rapidy jsou vskutku komfortní, ale za značně vysoký příplatek. Ceny rumunských vlaků jsou o něco nižší než v České Republice. Studenty může mile překvapit 50 % sleva. Takto se dá projet celé Rumunsko do 200 Kč. Ovšem pozor: poskytnutí slevy je naprosto neočekávané, takže nikdy nevíte dopředu, kolik bude vlastně cesta stát. Rumuni říkají, že se nejedná o to, kdo zrovna sedí za přepážkou, ale pokud dráhy poskytnou slevu, doplatí ministerstvo školství ministerstvu dopravy příslušné peníze. Pokud se peníze zpozdí, okamžitě se zlevněné jízdné přestane prodávat. Tato situace se mění na Rumunsko neuvěřitelně flexibilně, často i denně, a dokonce na jednom nádraží podávají rozdílné informace. Od roku 2001 tato sleva prý platí pouze pro rumunské studenty a z vlastní zkušenosti to mohu potvrdit. Nelze však vyloučit změnu nebo trochu štěstí.
Pokud vyhledáváte informace o rumunských drahách, a platí to i obecně, je dobré použít server Deutsche Bahn. Spoje jsou kompletní. Nechcete-li si vyloženě prohlížet místa po cestě, snažte se najít spojení tak, abyste měli co nejmenší prostoje. Cesta delší než 2 dny se stává utrpením, obzvláště pokud je horko. Nejlepší je cestovat v noci, a pokud získáte vlastní kupé, docela dobře se vyspíte. Nechat jednoho na hlídce neškodí. Hledáte-li spojení přímo na místě, nechte si na to více času. Informace bývají zmatené, a často až za hodinu objevíte ten správný spoj, který je navíc třeba i levnější. Pomůže dodržování zásady "ráno levnější večera" (ne doslova). S pokladní se nejlépe domluvíte pomocí papírku, kam napíšete odkud kam chcete je, kolik vás je, chcete-li příplatek (Pozor, pokud používáte Rapid nebo Accelerat, je nutné přikoupit k základnímu jízdnému i příslušný příplatek, pokuty jdou do milionů lei, tj. pár tisíc korun. Příplatek se řekne suplement.), popřípadě jiné věci.

Nakonec několik rad k nejlevnějšímu a nakonec i nejzajímavějšímu způsobu cestování - ke stopu. V Maďarsku je zakázané stopovat v obcích. Neznamená to, že by vás chytaly policejní sbory, ale řidiči se bojí zastavit. Nejrychlejší cesta vede přes Rakousko, nemusí to ovšem platit vždy, nejlepší je sehnat si kamion přímo na hranicích. Do Rumunska vedou dva hlavní tahy (platí i pro vlaky) přes severnější Oradeu a jižnější Arad. S Oradeou zkušenosti nemám, ovšem přes Arad vede hlavní tah směr západní Evropa - Turecko. Proto zde snáze seženete kamiony na delší vzdálenosti, popřípadě Němce a Rakušany. Nejrychleji to jezdí přes Bratislavu, Gyor, Budapešť (jižní obchvat) a Szeged. Mezi Budapeští a Szegedem je ve stavbě dálnice. Proto zásadně doporučuji počkat na auto, které jede celou tuto vzdálenost. Poprvé jsem to neudělal a těch 150 km jsem jel na 8 stopů.
Až pojedete zpátky, obejděte kamiony a ptejte se, máte-li na to nervy, pokud nemáte nebo to nevyjde, stopujte na hranicích auto nejlépe do Rakouska nebo Německa, Budapešti, možno i pouze do Szegedu a odtud do Budapešti. Pozor, nepřejeďte vnější obchvat Budapešti, nechte se vyhodit u směru na Gyor a dále stopujte na Tatabanyu, Komarom a Komárno, lépe na Gyor, Rajku (hraniční přechod) a Bratislavu. V Rumunsku je stopování o něco riskantnější. Často musíte za svezení zaplatit, ovšem ceny rozhodně nejsou přehnané, určujete je vy sami a pohybují se lehce pod cenou vlaku za stejnou vzdálenost. V horách se dost často dá doprava i dohodnout, spíše na krátké vzdálenosti. Překonat takto prašné podhorské cesty však stojí za pár korun, které dáte za cigarety nebo pálenku pro řidiče. Ten si občas během jízdy přihne, nicméně předvede své řidičské umění. Může se stát, že se například modlíte na korbě za přítomnosti nemocné ovce, aby už jízda skončila.

Obodujte jak se Vám článek líbil: 1 bod 2 body 3 body 4 body 5 bodů Zatím hlasovalo: 3 čtenářů Průměr: 4 bodů

Tento článek četlo již 3049 čtenářů.

Titulek:
Přezdívka:
Email: