[zodpovědný redaktor: Monika Bouzková,
zařazeno: 1. 7. 2001, v bloku: Lidi]

Co je to vlastně rasismus? Způsob myšlení a jednání, které vychází z předpokladu, že lidská plemena nejsou stejně hodnotná, přičemž se zpravidla zdůrazňují přednosti vlastní rasy. Všem rasovým teoriím je vlastní představa o prapůvodním rozdělení na vyšší a nižší rasy.Vyšší rasy mají být tvůrčí a nositeli civilizace, mají být povolány k vládnutí, kdežto rasy nižší, neschopné kulturní tvořivosti se stávají objektem vykořisťování a útlaku. Představy o přirozené nerovnosti lidí vznikaly již v otrokářské společnosti, kde sloužily k odstraňování nadvlády otrokářů nad otroky.

romske deti 1.jpg

Nejdůležitější ale je, jaké nebezpečí znamená rasismus pro celou společnost. Když totiž evropské státy vytvářely svá koloniální impéria, měl rasismus zdůvodňovat porobu a někdy i vyhlazování původního obyvatelstva. Četné zastánce rasových teorií lze nalézt v Velké Británii, Francii, Spojených státech amerických a také v Německu. Rasistické principy vycházejí z mylné představy, že kulturní a psychické charakteristiky celých populací národů, národností a kmenů jsou závislé na svém rasovém původu. Tento původ je odlišný a také různé lidské rasy prý pocházejí z různých druhů člověka.

Především je třeba dělat rozdíly mezi rasismem teoretickým a praktickým. Pokud jde o rasismus praktický, můžeme rozlišovat mezi rasismem z moci zákona, se kterým se bylo možno setkat v nacistickém Německu a neformálním - tedy vyplývajícím z postojů některých lidí vůči jedincům s odlišnými rasovými znaky.

Například po první světové válce získal v Německu popularitu takzvaný nordický mýtus o převaze nordické rasy nad všemi ostatními. V době nacistické diktatury se stal rasismus součástí ideologie německého fašismu a byl využíván k ospravedlňování politiky a vyhlazování miliónů příslušníků různých národů. Historická zkušenost prokázala, že sociální, ekonomický a kulturní vývoj není určován rasovým složením obyvatelstva, ale povahou společenského řádu.

romske deti 2.jpg

Ovšem v našich podmínkách se rasismus vztahuje především na vztahy bílého obyvatelstva a Romů. Příkladem může být skupina čtyř chlapců, kteří přepadli domek romské rodiny. Jeden z nich venku rozbíjel okna, další tři vnikli dovnitř a vrhli se na otce pěti dětí. Způsobili mu četná zranění s následkem smrti. Začaly následovat střety mezi hnutím PUNK a SKINHEADS na jedné straně a romskými občany na straně druhé. Začalo se hovořit o bílém a černém rasismu. Za reprezentanty bílého rasismu bývají nejčastěji označováni pankáči a skinheadi.

Přestože má toto hnutí největší slávu za sebou, stále imponuje jisté části mládeže svými ideami, jako odmítání autorit, propagování volné lásky, fetování atd.. Vyčleňují se z organizované společnosti svým vzhledem. Tradiční anarchistický punk se nikdy nechoval násilnicky, pouze takzvaní nacipunks přijímají prvky rasismu a sblížili se s skinheady, kteří jsou vůdčí silou v rasistických konfliktech a často se účastní společných akcí. Skini se odlišují tvrdým, agresivním chováním, sklonem k určité organizovanosti, odporem k drogám. Prakticky všichni odmítají přistěhovalectví a za největší zlo považují právě Romy. Považují se za jakousi pořádkovou policii, která vlastně chrání společnost před romskou kriminalitou.

Živnou půdou tohoto hnutí je mládež ulice. Nejčastěji nezaměstnaná, nevyučená, nedostudovaná. Nejagresivnější z nich vyrážejí do ulic. Každé násilí vyvolává odvetu, rasismus jakbysmet. Logicky je tu tedy rasismus zvaný černý - rasismus romského etnika zaměřený vůči převládajícímu bílému obyvatelstvu. Je to vlastně vyjádření pocitů bezmocnosti, názorů, že se Romové nemohou vyrovnat bílým obyvatelům, konkurovat jim normální cestou. Volí tedy nejrůznější výpady, majetkovou újmu, ale i znásilnění bílé ženy. Taková je skutečnost.

romsti muzikanti.jpg

Jen v hlavním městě páchají Romové na 80 procent loupeží a více než 95 procent kapesních krádeží. Přestože jejich podíl v počtu obyvatel v České republice tvoří jen 5 procent, na celkové kriminalitě se Romové podílejí 17ti procenty a u loupeží dokonce 47 procenty! Jedná se přitom takřka výhradně o trestnou činnost proti bílým!!

Není tedy divu, že značná část obyvatel, přestože se rozhodně distancuje od rasismu, ze strachu sympatizuje se skinheady a při některých střetech se otevřeně staví na jejich stranu. Výpady menších i větších skupin skinů proti Romům nejsou vůbec neobvyklé a skini se rozhodně nechovají mírumilovně. Násilí někdy doopravdy brutální je na obou stranách. Věková hranice se prudce snižuje, mladší se snaží napodobit a předčit ty zkušenější. Z původní ideologie si vzali snad právě jen rasismus. Skini prohlašují o sobě, že ochraňují bezpečnost lidí a přitom jako pro ní porušují zákony. Že v podobných situacích bývají zranění na obou stranách? Jistě. Nastává nekonečný řetězec odplat, kdy už je vlastně jedno, kdo začal.

Nejsem rasista. Touto větou sám sebe ohodnotí asi téměř každý člověk. Ale vzápětí dodá něco v tom smyslu, že Romové především kradou a že by se s tím mělo něco udělat. Je to rasismus, nebo jen pocit ohrožení či projev pudu sebezáchovy..?

Informace o romské komunitě

Fotografie na stránce pocházejí ze stránek města Českého Krumlova z výše uvedeného zdroje.

Titulek:
Přezdívka:
Email: