Amatérský film

[zodpovědný redaktor: Filip Hráček,
zařazeno: 25. 10. 2001, v bloku: Film a tv]

Sexappeal režiséra je žádaná, ale těžko dostupná záležitost. Natož okouzlující šarm herce. Přesto ani jedno ani druhé není zas tak nedosažitelné, jak se zdá. Hlavně pokud člověk ví, jak na to a nenechá se jen tak odradit prvním neúspěchem.

Kdo ani jednou v životě nezatoužil po filmařském řemesle a po prestiži, penězích a slávě z něho plynoucí, ten nemusí číst dál. Ti ostatní se konečně dočkali: je tady návod na to, jak se dostat mezi tu ohavně bohatou hollywoodskou smetánku.

Když návod, tak se vším všudy, říkám já. A každý správný návod má začít tím, co bude člověk k popisované činnosti potřebovat. Tak tedy, bude to:

a) kamera
b) střižna
c) odbytiště pro výsledný film
d) alespoň jeden všeho-schopný kamarád
e) nápad

V následujících odstavcích se vás pokusím přesvědčit, že tyto věci není zase tak těžké v sebemizernějších podmínkách sehnat, získat, poznat nebo dostat.

ad a) Kdo si myslí, že se filmy určené do kin natáčejí jen na 16mm a dražší formáty, ten se šeredně mýlí a zřejmě promarnil velkou část své potenciální filmařské kariéry nesmyslným bědováním. Stačí se rozjet na jakýkoliv z menších filmových festivalů, kterých jsou po celé republice desítky, hlavně v letní sezóně - mnohé tam možná zarazí, jak často jsou studentské filmy natáčeny na obyčejnou VHS-ku a přitom jsou úspěšné. Neříkejte, že si nemůžete od sousedů nebo od rodičů půjčit rodinnou kameru.
Existují samozřejmě i lepší alternativy, ale ty už se naskytnou jen málokomu - myslím tím hlavně digitální kamery, 16mm atd. V žádném případě vás ale nesmí od vašeho cíle odradit to, že nemáte zrovna nejideálnější podmínky. Pokud by tak uvažoval každý, nebylo by žádného Larse von Triera, Francois Ozona, ba dokonce ani Stevena Spielberga. Důležité je začít - a to co nejdřív. K tomu se ještě vrátím.

ad b) Střižna se zdá být ještě nedostupnější, než kamera, ale zase je to jen zdání. To, že čtete tyto řádky, má jeden základní předpoklad - máte přístup k počítači (dnes absolutní samozřejmost), tedy k potenciální střižně. Dnes se už stejně všechny filmy stříhají na počítačích, i když nejspíš o něco výkonnějších, než ten, který právě teď používáte.
Abychom mohli obyčejný kancelářský nebo domácí počítač překonvertovat na střižnu, stačí nám program. Tady se dostáváme k prvnímu vážnějšímu problému - takový program (Adobe Premiere například) je docela drahá záležitost (cena se pohybuje od několika tisíc po několik stovek tisíc). Je tady řešení - pravda trochu ilegální, ale co se dá dělat: stáhnout si z internetu tzv. cracklou verzi nějakého takového programu. Pokud nevíte o čem je řeč, zeptejte se nejbližšího počítačového nadšence, on vám to rád poví (a snad i sežene).
Jakmile máte nainstalovanou na svém počítači střižnu, stačí se s ní naučit zacházet. Někomu to půjde hned, jiný se s tím bude trochu prát, ale nakonec se vše v dobré obrátí.
Pozn.: Nechtěl jsem to psát hned na začátku, abych vás náhodou nepoděsil, ale je pravda, že z počítače dělá střižnu nejen software, ale i jistý hardware. Jedná se o grafické karty nebo dokonce specializované karty přímo na střih, které mají video vstup/výstup. Není to ale zase tak drahé, navíc to dost lidí má, ani o tom neví.

ad c) Možná si říkáte - pěkný, pěkný, ale kdo se bude chtít dívat na film natočený na obyčejnou kameru, mizerně sestříhanej a bez speciálních efektů? Tak to vám hned povím - málokdo. Ale pořád se i tací najdou. Nejlepší místo, kde někoho takového ulovit, jsou bezesporu již zmiňované festivaly. Tam se to všechno srocuje, studenti se dívají na filmy těch ostatních a zjišťují, co se za těch pár stovek korun nákladů dá všechno vykouzlit. Vy nepotřebujete udělat nic víc, než nahrát váš film na videokazetu a tu donést (samozřejmě před uzávěrkou - tzn. tak měsíc dva před zahájením festivalu) organizátorovi té které akce. Opravdu nemá cenu se stydět nebo bát nebo to odkládat - máte pouze jeden život, druhá šance nebude.

ad d) Definice všeho-schopného kamaráda zní:
člověk, který je natolik zapálený pro film, že je ochotný objevit se před kamerou a hrát. Takových není moc, ale kdo hledá, ten najde. A kdo nenajde, ten si je sám režisérem, hercem, kameramanem i producentem, což se dá zvládnout, byť dost těžko.

ad e) Není nápad jako nápad. Tak například: pokud už delší dobu v hlavě nosíte nápad na sci-fi film s Britney Spearsovou v hlavní roli a se spoustou oplzlých počítačem generovaných masturbátorů v rolích vedlejších, pak se sice za svou imaginaci nemusíte stydět, ale zřejmě si ještě chvíli počkáte, než seženete vše potřebné. Jinými slovy: nejsme milionáři a potřebujeme nápady, které se dají realizovat s co nejnižšími náklady a ztrátami na životech. Jeden filmový režisér vymyslel skvělý systém, jak takového nápadu docílit: stačí si vzít kus papíru a psát všechny věci, co máte k dispozici - dejme tomu byt, kolo, psa, chatu za městem, budovu školy, míč, maketu letadla atd. atd. Až to budete mít před sebou, máte větší šanci, že vámi vymyšlený nápad bude realizovatelný.

Na závěr snad jen připomenout základní poučku nejen amatérského filmu a to: nehnij doma a žij! Nechci dělat přednášky, ale vždycky mě zamrzí jakýkoliv povislý obličej, jak mručí a kroutí hlavou a říká: "Má tak někdo štěstí. Já bych - mít ty možnosti - taky něco natočil, ale takhle..." Takový lidi by si zasloužili pořádně nakopnout do zadku, protože akorát plýtvají životem v domnění, že "příště to bude lepší". Žádné příště nebude, je třeba se zvednout a tvořit. Teď.

Obodujte jak se Vám článek líbil: 1 bod 2 body 3 body 4 body 5 bodů Zatím hlasovalo: 2 čtenářů Průměr: 3 bodů

Tento článek četlo již 3169 čtenářů.

Titulek:
Přezdívka:
Email:

---

Martin (pohoda-jazz@post.cz): UnderFilm

Ahoj, pokud někdo natáčí filmy, tak věřte tomu, že se najde hodně lidí, kteří se na ně rádi podívají... takže někdy přijďte na projekce UnderFilmu(www.underfilm.wz.cz)